Odstupné je jednorázová platba od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru. Ne každé ukončení zaměstnání na odstupné nárok zakládá – záleží na důvodu a způsobu rozvázání. Přesto mnoho zaměstnanců neví, kdy na ně mají právo a co dělat, když ho zaměstnavatel odmítá zaplatit.
Kdy máte nárok na odstupné
Zákonný nárok na odstupné vzniká, jestliže pracovní poměr skončí výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou ze strany zaměstnance z těchto důvodů:
- Organizační změny: rušení nebo přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo nadbytečnost zaměstnance.
- Zdravotní důvody na straně zaměstnavatele: zaměstnanec nesmí ze zdravotních důvodů konat dosavadní práci a zaměstnavatel pro něj nemá jinou vhodnou práci.
- Pracovní úraz nebo nemoc z povolání: zaměstnanec přišel o způsobilost vinou pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Naopak: při výpovědi dané zaměstnancem samotným, při ukončení ve zkušební době nebo při okamžitém zrušení pro hrubé porušení povinností odstupné zpravidla nevzniká.
Výše odstupného
Výše závisí na délce trvání pracovního poměru u téhož zaměstnavatele:
| Délka poměru | Výše odstupného |
|---|---|
| Méně než 1 rok | 1násobek průměrného měsíčního výdělku |
| 1–2 roky | 2násobek průměrného měsíčního výdělku |
| 2 roky a více | 3násobek průměrného měsíčního výdělku |
Průměrný měsíční výdělek se počítá z hrubé mzdy za předchozí čtvrtletí. Pokud jste tedy vydělávali 45 000 Kč hrubého a pracovali u zaměstnavatele 3 roky, dostanete 3 × 45 000 Kč = 135 000 Kč.
Smlouva nebo kolektivní smlouva může stanovit vyšší odstupné – to záleží na konkrétním ujednání. Nižší než zákonné minimum sjednat nelze.
Kdy a jak se odstupné vyplácí
Odstupné se vyplácí po skončení pracovního poměru – nejpozději v nejbližším výplatním termínu. Zaměstnavatel ho vyplatí jako jednorázovou platbu, nikoliv v měsíčních splátkách.
Pokud pracovní poměr skončil dohodou a v dohodě není odstupné zmíněno, ale důvodem je nadbytečnost nebo organizační změna, máte přesto zákonný nárok. Nevzdávejte se ho jen proto, že to v dohodě není napsáno.
Zdanění odstupného
Odstupné podléhá dani z příjmů jako běžná mzda – hradí se z něj záloha na daň i pojistné. Z hrubého odstupného 135 000 Kč si tak odnesete přibližně 106 000–110 000 Kč čistého (záleží na slevách a výši ostatních příjmů v daném měsíci).
Co dělat, když zaměstnavatel odmítá platit
Pokud máte zákonný nárok a zaměstnavatel odmítá, máte tři cesty:
- Písemná výzva. Nejprve zašlete písemnou výzvu s popisem nároku a termínem platby. Část zaměstnavatelů zaplatí po upozornění.
- Inspekce práce. Oblastní inspektorát práce přijme stížnost a může provést kontrolu. Zdarma, ale pomalé.
- Žaloba u soudu. Pracovněprávní spory řeší krajské soudy. Při úspěchu vám zaměstnavatel hradí i náklady řízení. Rozsudek bývá do roka.
Odstupné při dohodě vs. výpovědi
Způsob ukončení pracovního poměru ovlivňuje, zda na odstupné dosáhnete. Pokud vám zaměstnavatel dá výpověď z organizačních důvodů, nárok je jasný. Pokud se ale dohodáte – uzavřete „dohodu o rozvázání pracovního poměru" – záleží na znění dohody. V dohodě by mělo být výslovně uvedeno, že důvodem je nadbytečnost nebo organizační změna, jinak nárok nevzniká. Zaměstnavatelé někdy navrhují dohodu bez tohoto důvodu záměrně – ušetří na odstupném. Čtěte pečlivě, co podepisujete.
Odstupné a podpora v nezaměstnanosti
Dostanete-li odstupné ve výši 3 měsíčních platů, Úřad práce vám vyplatí podporu v nezaměstnanosti až od 4. měsíce po skončení poměru – ne hned. Výše podpory v nezaměstnanosti je 65 % průměrné mzdy v prvních 2 měsících, 50 % ve třetím a 45 % po zbývající dobu (maximálně 5 měsíců celkem, resp. déle dle věku).
Celý postup při výpovědi ze strany zaměstnavatele i zaměstnance popisuje průvodce Výpověď z práce: výpovědní lhůty a postup. Jak číst pracovní smlouvu a co si ohlídat před podpisem: Jak číst pracovní smlouvu.
Časté otázky
Na kolik měsíčních platů mám nárok při výpovědi ze strany zaměstnavatele?
Zákoník práce stanovuje minimální odstupné dle délky trvání pracovního poměru: méně než 1 rok – 1 průměrný výdělek, 1–2 roky – 2 průměrné výdělky, 2 a více let – 3 průměrné výdělky. Kolektivní smlouva nebo pracovní smlouva může stanovit vyšší odstupné – to je zákonné minimum.
Kdy nevzniká nárok na odstupné?
Odstupné nenáleží při výpovědi zaměstnance (odchod z vlastní vůle), při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodu hrubého porušení povinností, ani při skončení pracovního poměru ve zkušební době. Nárok vzniká jen při organizačních důvodech na straně zaměstnavatele nebo dohodě o ukončení.
Jak se zdaňuje odstupné?
Odstupné je příjem ze závislé činnosti a zdaňuje se stejně jako mzda – je součástí základu daně a odvádí se z něj sociální a zdravotní pojistné. Neexistuje žádná výjimka ani osvobození pro zákonné odstupné. Případné smluvní odstupné nad zákonný nárok je zdaněno stejně.