„Budu fakturovat, ušetřím na daních" – tuto větu slýšíme od lidí, kteří přemýšlí o přechodu na volnou nohu. Jenže realita je složitější. Živnostník platí nižší odvody za příznivých podmínek, ale nenárokuje si dovolenou, nemocenskou ani výplatu v době, kdy nesežene práci. Rozhodnutí není jen finanční – je i osobnostní. Přesto číslům rozumět pomůže.
Odvody: zaměstnanec vs. OSVČ
Zaměstnanec
Zaměstnanec platí ze své hrubé mzdy 7,1 % na sociální pojistné a 4,5 % na zdravotní pojistné. Daň z příjmů je 15 % (při příjmech do přibližně 155 000 Kč/měsíc) minus slevy na poplatníka a další. Vše za něj zpracovává zaměstnavatel – daňové přiznání většinou nemusí podávat sám.
OSVČ
Živnostník platí odvody z tzv. daňového základu (příjmy minus výdaje nebo paušální výdaje). U živnosti, kde lze uplatnit 60% paušální výdaje, je základ daně pouze 40 % z příjmů. Z tohoto základu se platí:
- Daň z příjmů: 15 % ze základu po odečtení slevy na poplatníka.
- Sociální pojistné: 29,2 % z poloviny daňového základu (minimálně z minimálního vyměřovacího základu, který roste každý rok).
- Zdravotní pojistné: 13,5 % z poloviny daňového základu (minimálně z minima).
Výsledek: při stejném hrubém příjmu může živnostník s 60% výdajovým paušálem zaplatit výrazně méně než zaměstnanec. Ale jen do určitého příjmu – nad ním paušál přestane platit a odvody se narovnají.
Příklad: 60 000 Kč měsíčně hrubého
| Položka | Zaměstnanec | OSVČ (60 % paušál) |
|---|---|---|
| Hrubý příjem | 60 000 Kč | 60 000 Kč |
| Základ daně / základ odvodů | 60 000 Kč | 24 000 Kč (40 %) |
| Daň (po slevě) | ≈ 6 430 Kč | ≈ 1 030 Kč |
| Soc. + zdrav. pojistné | 6 600 Kč | ≈ 10 100 Kč |
| Čistý příjem | ≈ 46 970 Kč | ≈ 48 870 Kč |
V tomto příkladu si živnostník přijde přibližně o 1 900 Kč měsíčně lépe. Jenže ze zaměstnaneckého poměru ještě neodpadly: dovolená (20+ dní), nemocenská, příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření, stravenky – tedy benefity v hodnotě dalších 4 000–8 000 Kč měsíčně. Po jejich zohlednění zaměstnanec fakticky vydělá více.
Co živnostník nemá – a co to stojí
- Dovolená: 0 Kč. Když nefakturujete, nevyděláváte. Čtyři týdny dovolené ročně jsou u zaměstnance v hodnotě přibližně jednoho měsíčního platu.
- Nemocenská: dobrovolné pojištění za minimálně 216 Kč/měsíc. Bez přihlášení: při nemoci nevydělá nic. Podrobně v průvodci Nemocenská a ošetřovné.
- Odstupné: nemáte žádné. Zaměstnanec dostane 1–3 průměrné měsíční mzdy dle délky poměru. Podrobně v průvodci Odstupné: kdy vzniká nárok a jak se počítá.
- Odpovědnost a riziko: nesete je sami. Klient nezaplatí? Váš problém. Zaměstnavatel insolventní? Mzdu vám vymůže insolvence – živnostník je v pořadí věřitelů níže.
- Administrativa: účetnictví, daňové přiznání, EET (pokud relevantní), přihlášení u OSSZ a zdravotní pojišťovny – nebo platba za účetní (3 000–8 000 Kč ročně).
Kdy se OSVČ vyplatí
Přechod na živnost dává smysl zejména tehdy, když:
- Fakturujete výrazně více, než byste dostali jako zaměstnanec (minimálně o 30–40 % – kompenzuje chybějící benefity a riziko).
- Pracujete pro více klientů a nepotřebujete jistotu stálého příjmu.
- Váš obor má vysoký podíl paušálních výdajů (IT, poradenství, kreativní obory, řemesla).
- Preferujete volnost v pracovní době a výběru zakázek nad stabilitou.
Švarcsystém – co nesmí
Švarcsystém je situace, kdy zaměstnavatel nutí lidi pracovat jako OSVČ, přestože jde fakticky o zaměstnanecký poměr (pevná pracovní doba, jeden klient, práce pod vedením). Je to nelegální – inspektor práce může uložit pokutu až 10 milionů Kč zaměstnavateli. Pokud vám zaměstnavatel „nabídl" přechod na faktury bez změny pracovní náplně, jde pravděpodobně o švarcsystém.
Srovnání HPP, DPP a DPČ – tedy forem zaměstnaneckého poměru – rozebírá průvodce HPP vs. DPP: co je výhodnější na ruku? Jak zjistit, kolik vydělávají ostatní ve vaší profesi: mzdový kalkulátor. Praktický příklad profese, kde je volba OSVČ vs. zaměstnanec klíčovým kariérním rozhodnutím: Kadeřník – plat 2026 a srovnání OSVČ vs. zaměstnanec →
Časté otázky
Co si musí OSVČ zahrnout do ceny svých služeb?
OSVČ platí sociální a zdravotní pojistné sama (minimální zálohy v roce 2025 jsou 2 944 Kč + 2 869 Kč = 5 813 Kč měsíčně). K tomu dovolená bez náhrady, nemoc bez nemocenské (nebo dobrovolné pojistné), účetnictví a ztráta práce bez podpory v nezaměstnanosti. Hrubý ekvivalent OSVČ příjmu by měl být o 20–30 % vyšší než zaměstnanecká hrubá mzda.
Kdy se OSVČ vyplatí oproti zaměstnaneckému poměru?
OSVČ se vyplatí při high-rate fakturačních sazbách (IT, právo, konzultace) kde denní sazba přesáhne 5 000–8 000 Kč. Pro nižší příjmy – řemeslníci, pomocné profese – výhody OSVČ (nižší odvody při nižším zisku) nevyváží ztrátu jistot zaměstnaneckého poměru. Klíčová je kalkulace čistého příjmu s odečtením všech pojistných a administrativy.
Lze být zároveň OSVČ i zaměstnanec?
Ano, souběh je v ČR legální a velmi rozšířený. Při souběhu se pojistné z OSVČ posuzuje odlišně – základ pro sociální pojistné OSVČ je nižší, protože část pojistného odvádíte přes zaměstnavatele. Je nutné podat přiznání k dani z příjmu a Přehled o příjmech a výdajích OSVČ každý rok.